Naše zahrady stále častěji trápí sucho.
Když několik týdnů neprší, můžeme mít pocit, že bychom měli celé dny běhat po zahradě s konví. Zahrada odolnější vůči suchu ale nevzniká tím, že do ní budeme lít stále více vody. Mnohem důležitější je zpomalit její odtok, omezit výpar a dostat vláhu přímo ke kořenům rostlin.
Dobrou zprávou je, že kvůli tomu nemusíme hned budovat složitý zavlažovací systém. Největší změnu často přinesou jednoduchá a levná opatření. Jaká to jsou?
Často skloňované slovo – co to vlastně je? Jde o zakrytí povrchu půdy vhodným přírodním materiálem. Nejčastěji se používá: posekaná tráva (bez semen), sláma, štěpka z listnatých dřevin, mulčovací kůra, na některé okrasné záhony lze použít i štěrk.
Princip je jednoduchý: mulčovacím materiálem zakryjeme povrch půdy kolem rostlin. Tím se:
Ne každý druh mulče se ovšem hodí pro každou výsadbu. I mulčování má svá pravidla, o těch se více dočtete v samostatném článku.
O tom, kolik vláhy zůstane dostupné rostlinám, rozhoduje stav půdy. Pravidelným přidáváním organické hmoty (vyzrálý kompost, chlévský hnůj, zelené hnojení) do půdy zlepšíme její strukturu. Hledala jsem na toto téma odborné studie a musím říct, že přímý vliv kompostu na významné zvýšení množství vody zadržené v půdě není zcela prokázán (1,1% mi přijde prostě málo). Hlavní síla je ale v součtu efektů — díky kompostu je hlína krásně nadýchaná, ne tvrdá jako beton. Voda se do ní proto snadno vsákne, nezůstane stát na povrchu a půda ji v sobě o něco lépe udrží. Funguje tak trochu jako houba, která vodu zadrží a postupně uvolňuje tam, kde je potřeba.
Časté „kropení“ povrchu půdy rostlinám spíše škodí – voda se rychle odpaří a hlavně: pokud to tak děláme hned od zasazení rostliny, tak kořeny zůstávají mělko u povrchu a nedokáží poskytnout živiny ani vláhu z hlubších vrstev půdy.
Pravidlo: Zalévejte raději jednou za 3–4 dny, ale vydatně (cca 10–15 litrů na m²). Voda tak prosákne hlouběji k hlavním kořenům, které rostlinu udrží v kondici i během horkých dnů.
Technika: Zalévejte ke kořenům, ne na listy. Vyhnete se tak houbovým chorobám a zbytečnému odparu.
Skvělým řešením je kapkovací nebo průsaková hadice položená pod mulč. Voda odtéká pomalu přímo do kořenové zóny. Podmínkou použití samozavlažovacích hadic je dostatečný tlak vody v systému. Pokud nemáme, stačí i obyčejná hadice, dávkování vody stažené na minimum, položená dostatečně dlouho v místě, které chceme zalít. Mezitím můžeme sklízet, pečovat o rostliny, odpočívat.
Na slunná a propustná místa nemá cenu sázet druhy, které potřebují vlhkou půdu. To znamená jediné – neustále je zachraňovat zálivkou.
Na takových místech je lepší pěstovat rostliny, které sucho zvládnou přirozeně:.
U zeleninových záhonů se dá vhodnou kombinací plodin dosáhnout optimálně husté výsadby, která
Tipy na vhodné sousedy do smíšených záhonů najdete např. v Zahradních tahácích. Více o smíšených výsadbách se dočtete v samostatných článcích.
Během opravdu dlouhého sucha je dobré určit si priority. Nejvíce vody potřebují:
Starší, dobře zakořeněné keře nebo trvalky často zvládnou krátkodobé svěšení listů lépe než každodenní přelévání.
Také trávník nemusí zůstat celé léto jasně zelený. V suchu může přejít do klidového stavu a po návratu deště znovu obrazit. Místo častého zavlažování ho sekáme výše a méně často. Vyšší tráva zastíní povrch půdy a chrání kořeny před přehříváním.
Ani záhony nemusí být vzorně vypleté. Nižší plevel (bez semen) můžeme klidně nechat být, případně vytrhnout a nechat ležet. Hlavní důvod je opět stejný: zastínění povrchu půdy a ochrana před přehřátím. Dočasně tak může nahradit mulč.
… snažíme se sbírat dešťovou vodu, kde se dá – do sudů a nádrží svedeme okapy ze všech střech (nezapomeneme na zahradní domek, skleník, kadibudku ;-). V obdobích extrémního sucha nechávám na cestách a zpevněných plochách rozestavěné i kýbly a jiné nádoby, aby opravdu ani kapka nepřišla nazmar.
Existují samozřejmě i technicky propracovanější řešení: Stále oblíbenější jsou velké podzemní nádrže pro zachycení dešťové vody. Některá řešení využívají i tzv. šedou vodu, tj. použitou vodu z domácnosti. Zpevněné cesty, parkovací stání a terasy lze zbudovat z propustné dlažby. Takové možnosti je ale třeba zohlednit již při budování zahrady, případně domu.
Snažit se přemoci sucho za každou cenu je vyčerpávající pro nás i pro zahradu. Zahrada není soutěž o to, kdo má nejzelenější trávník. Je to především příroda. Tedy prostor, kde je v pořádku, když trávník v létě trochu zežloutne nebo když některé rostliny svěsí listy, aby se méně vystavovaly slunci.
Krásné léto!
Marie
12. 4. 2026
24. 3. 2026
