Největší zahradnické dobrodružství
Pěstování ze semínka. Síla přírody ve vlastní režii.
Vypěstovat si vlastní zeleninu už od semínka je dobrodružství, které baví malé i velké. Stačí na to minimální vybavení, chuť a trocha času.
Je to prosté
Semínko + půda + teplo + světlo + voda = rostlina 🌱
Akorát … všeho musí být tak AKORÁT 💚.
Proč to vlastně dělat ?!
Pěstování zeleniny přímo ze semínek má několik velkých výhod:
Osobně vidím jedinou nevýhodu pěstování ze semínka – sazenic mám obvykle od jednoho druhu tolik, že nevím, co s nimi (i když se při výsevu snažím se mírnit). S přebytky tak vždy potěším spoustu lidí ve svém okolí. Musím říct, že většina se pak v průběhu roku zase snaží potěšit mě, takže je to vlastně taky výhoda 😀.
Co potřebujeme
Začínáme většinou už v zimě – výběrem semínek, plánováním záhonů, pořízením nádob a substrátu pro předpěstování.
Při plánování záhonů je třeba myslet na střídání a kombinace plodin. Nikdy nevyséváme ani nesázíme stejný druh zeleniny opakovaně na totéž místo – vyhneme se tak jednostrannému vyčerpání půdy a šíření chorob. Dobrý plán zohledňuje požadavky plodin, jejich vzrůst, časové rozvržení výsevů, výsadby a sklizně. Některé rostli spolu prosperují, chrání se vzájemně před škůdci, jiné je naopak lepší pěstovat dále od sebe. S vhodnou kombinací plodin Ti poradí například Zahradní taháky BYLINKY a ZELENINA.
Semínka nakupujeme od ověřených prodejců. Opravdu záleží na tom, jak se se semeny zachází a jak se skladují. Při nákupu si všímáme vyznačené trvanlivosti. Ve výprodejích se semeny na hraně trvanlivosti už ze zkušenosti kupuji pouze odolné rané druhy (mrkev, ředkvičky) nebo třeba plodiny pro zelené hnojení (hrách), kde mi až tak nezáleží na tom, kolik semen vzejde. U vlastních semen si vždy poznačím rok sklizně. Obvykle semena bez problémů klíčí 2 roky po sklizni. U starších semen před vlastním setím provedeme test klíčivosti – 10 semen dáme na vlhkou vatu na okno a za pár dní uvidíme, zda stojí za tu námahu.
Substrát pro výsev: Semena vyžadují lehký, vzdušný a sterilní, na živiny chudý výsevní substrát. Ten by měl dobře zadržovat vlhkost, ale nesmí být přemokřený.
Pro předpěstování používáme vhodné nádoby. Je v podstatě jedno, pro jakou formu se rozhodneme: plastové nebo keramické nádoby, sadbovače, rašelinové květináčky, ruličky od toaleťáku či z novin, kelímky od jogurtů (nezapomeň na dně udělat dírku!) …
Dále potřebujeme: zahradnickou lopatku, nádobu s rozprašovačem, malý kropáček s kropítkem, jmenovky na označení výsevů, kolík na pikýrování (postačí i tužka nebo vidlička 😊).
Pro orientaci, kdy a co sít či sázet, se Ti bude hodit Plán setí a sázení. Stáhni si ho zdarma. Najdeš tu 10 nejběžnějších druhů zeleniny. Usnadní Ti to plánování záhonů i načasování prací.
Předpěstování doma
Mnoho druhů zeleniny (hlavně teplomilných nebo s dlouhou vegetační dobou) je vhodné předpěstovat v interiéru – doma nebo ve vytápěném skleníku či vytápěné zimní zahradě. Důležité kromě tepla je i světlo. Jako první hned v lednu můžeme začít s předpěstováním lilků a čili papriček. I batáty je třeba dát naklíčit co nejdříve. Tyto rostliny pomalu klíčí a pomalu rostou. S ostatním ještě čekáme – hlavně kvůli nedostatku světla. Pokud tedy nemáme speciální lampy pro předpěstování.
Semena vyséváme do vhodných nádob s výsevním substrátem. Nádoby musí mít odtokové otvory pro přebytečnou vodu. Je vhodné vkládat semena již do vlhkého substrátu a následně zalévat opatrně – obvykle stačí rozprašovač. Důležitá je i hloubka výsevu. Řídíme se velkostí semen: obecně by semena měla být zakryta takovou vrstvou substrátu, která se rovná dvojnásobku jejich velikosti.
💡Na obalu osiva najdeš vždy pro konkrétní odrůdu údaje o době výsevu a vhodnosti předpěstování i o hloubce setí – řiď se jimi.
Sadbovače můžeme zakrýt víky nebo nám postačí mikrotenový pytlík či fólie. Po vzejítí semenáčků už raději nezakrýváme a necháme volně proudit vzduch.
Většinu semenáčků musíme pikýrovat = přesadit po objevení prvních pravých lístků, abychom získali silné a zdravé sazenice. To je za mě nejnáročnější práce na celém zahradničení. Vyžaduje pečlivost a trpělivost. Řada zahradníků ale právě tuto fázi miluje 💚.
Skleník a pařeniště
Obvykle stačí, aby malinko posvítilo sluníčko a už je v nich o několik stupňů tepleji než venku. Díky tomu umožňují časnější výsevy, případně otužování předpěstovaných sazenic ještě dříve, než je možné je vysadit ven do záhonů.
Již v únoru zde můžeme vysévat druhy zeleniny, kterým nevadí chlad – ředkvičky, mrkev, saláty. Teplomilné plodiny jako rajčata a papriky sem můžeme sázet obvykle až o 2 týdny dříve, než ven na záhon – pokud jsme si tedy jisti, že již nepřijde velký a několikadenní mráz.
Naopak na podzim můžeme opět zasít do skleníku zeleninu, které nevadí chlad. A i když s ubývajícím světlem nebudou přírůstky velké, získáme tak vlastní čerstvou zeleninu i na zimní měsíce.
Setí a sázení přímo na záhon
Ne každý má vhodný prostor na předpěstování nebo skleník či pařeniště, a tak přímý výsev na záhon je jediné řešení.
Semena se vysévají rovnou ven na připravený záhon, jakmile to klimatické podmínky dovolí. Výhodou je, že rostliny rostou od počátku na místě, kde budou plodit – odpadá přesazování. Že už má smysl začít sít do půdy poznáme podle toho, že začnou růst drobné rostliny ze samovýsevu – hlavně jednoleté plevele.
Půdu před přímým výsevem pečlivě připravíme: zbavíme ji plevelů, nakypříme a uhrabeme. Na zásobení živinami pracujeme už od podzimu (zelené hnojení, kompost, doplnění minerálů) dle toho, co na konkrétním záhonu budeme pěstovat. Různé rostliny mají různé požadavky na obsah živin v půdě.
Pro přímý výsev do záhonu je vhodná mrkev, ředkvičky, saláty, červená řepa, hrách. Po vzejití rostlin je obvykle nutné protrhání – necháme silnější perspektivní rostliny.
Vyséváme dle údajů na pytlíčku s osivem, pro snazší péči sejeme do řádků. Je dobré čerstvě osetý záhon „pocukrovat“ slámou jako mulčem (jen zlehka). To zabrání vyplavení semen při prudkém dešti a pohybu slimáků.
Po výsevu zeminu udržujeme vlhkou. Je dobré sít před deštěm (ne prudkým) nebo po něm – ušetříme si námahu s taháním konví. Jakmile se objeví první rostlinky, zvážíme ošetření záhonu proti slimákům.
🥬Sazenice salátů a některých dalších odolných druhů (kedlubny, pórek, kapusta) můžeme vysazovat už v dubnu. S bramborami počkáme, jakmile je půda prohřátá na 7ºC. Teplomilnou plodovou zeleninu (rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně) nesázíme na záhon, dokud hrozí přízemní mrazíky. To je obvykle po zmrzlých mužích (po 15. květnu). V tomto období se vyplatí pečlivě sledovat předpověď počasí a tomu přizpůsobit výsadbu. Některé roky lze sázet s klidem už o týden dříve, v roce 2025 naopak tato zelenina nedočkavcům pomrzla ještě kolem 20. května.
Před výsadnou je dobré sazenice otužovat. Přibližně 7–10 dní před výsadbou je vynášíme ven nejprve na pár hodin v teplejších dnech (do polostínu či stínu), poté na celý den, případně je přestěhujeme do skleníku. Ke konci otužování mohou zůstat venku i přes noc, pokud už nemrzne. Sazenice tak zesílí a lépe snesou šok z přesazení. Samotnou výsadbu provádíme ideálně za podmračeného dne nebo navečer, aby slunce nepoškodilo citlivé rostlinky. Zasaíme je tejně hluboko, jako rostly v sadbovači (výjimkou jsou rajčata, která lze zasadit hlouběji. Po výsadbě důkladně zalijeme a ideálně zamulčujeme (slámou, trávou, štěpkou z ovocných stromů) proti vysychání půdy.
Tak chutě do toho! Pořiď si semínka, Plán setí a sázení, naplánuj si záhony, a vydej se vstříc nové úrodě. Přeji Ti spoustu radosti ze zdravých a silných rostlin!
Pro inspiraci, co kdy během roku dělat by se Ti mohl hodit můj Zahradnický kalendář. Ten aktuální najdeš tady.
7. 1. 2026
