Sníh na zahradě: jak ho využít a na co si dát pozor

Když naše zahrady přikryje bílý sníh, je to ta pravá zimní pohádka.

Zahrada si v zimě potřebuje hlavně odpočinout. A se správnou sněhovou peřinou to zvládne lépe než bez ní.

Zima na zahradě bývá tichá. Všechno zpomalí, schová se pod zem – a když napadne sníh, může to vypadat, že se nic neděje. Jen sýkorky létají na krmítko a ve stopách na zemi můžeme číst, kdo všechno naši zahradu navštěvuje.

Sníh přitom hraje na zahradě důležitou roli. Umí chránit, pomáhat, ale i škodit. Záleží hlavně na tom, kde leží, kolik ho je a jak s ním naložíme.

 

Peřinka i zálivka

Pokud neleží v extrémní vrstvě, je sníh pro zahradu přirozeným pomocníkem.

🌱 Přirozená izolace proti mrazu

Sníh funguje jako ochranná peřina. Pod ním nepromrzne půda tak hluboko a kořeny trvalek, stromů i keřů jsou chráněné před prudkými mrazy.

Nejhorší pro zahradu je holomráz – silný mráz bez sněhu. Pokud mrzne a není sníh, je nutno zakrýt choulostivé rostliny chvojím.

 

🌿 Ochrana půdy a života v ní

Sníh chrání půdu před vysycháním a erozí. Pomáhá rovněž vyrovnávat kolísání teplot mezi dnem a nocí. Což zabrání situaci, kdy slunce přes den ohřeje půdu a rostliny začnou rašit, a zimní mráz je spálí.

Kromě toho, že postupně tající voda proniká do hlubších vrstev půdy, tím ji provzdušňuje a zlepšuje její strukturu, obsahuje sníh také nepatrné množství dusíku a síry zachycené z atmosféry, které se následně uvolňují do půdy.

Obecně platí, že zasněžená půda neztratí úrodnost tak, jako půda vysušená mrazem bez sněhu.

💧 Zásoba vláhy na jaro

Při pozvolném tání se voda vsakuje do půdy rovnoměrně. Na rozdíl od prudkých dešťů neodteče pryč, ale doplní zásoby vláhy do hlubokých vrstev, ze kterých bude zahrada čerpat na jaře.

Proto je vhodné odklizený sníh z cestiček nahrnout pod keře a stromy. Zde bývá obvykle sněhu méně. Postupně tající sníh vytvoří dostatečné zdroje vody pro dřeviny, které to později v suchých měsících ocení.

Je skvělé přisypat sníh i na místa, kam nesněží – na záhony ve skleníku, do nádob na terase. Právě tady dochází při mrazech k vysychání půdy, a rostliny, které zde přezimují, často trpí suchem.

 

🥬 Pomoc zimní zelenině

Zimní zelenina (česnek, kapusta, pórek) sníh snáší velmi dobře. Pokud na něm leží lehká vrstva sněhu, chrání listy i kořeny a rostliny přečkají mráz bez úhony.

V oblastech s větší sněhovou nadílkou se používají pro zimní pěstování tunely z bílé netkané textilie. Tím se ochrání zelenina před polámáním a sníh napadaný nahoře vytvoří potřebnou izolaci. To umožní sklízet vlastní zeleninu v průběhu celé zimy.

Odklizený sníh z cest či větví můžeme přidat i na kompost – udrží tu vyšší vlhkost i teplotu. Díky tomu probíhají rozkladné procesy i v zimě.

 

Všeho moc škodí

To platí i o sněhu. Dlouhodobě ležící silná vrstva nebo těžký mokrý sníh způsobují největší potíže.

🌲 Lámání větví a deformace keřů

Mokrý sníh je těžký (240 – 320 kg na m³) a na větvích drží. Ohrožené jsou hlavně stálezelené dřeviny, jako jsou jehličnany, tújové živé ploty, rododendrony, husté a rozložité keře. Větve se buď polámou nebo ohnou k zemi. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud větve zůstanou ohnuté, již se nenarovnají, ani až sníh spadne. Tato trvalá deformace nastává již velmi krátce po zatížení sněhem (řádově hodiny). Obzvláště náchylné jsou okrasné jehličnany.

Co s tím?

  • Pokud sněží hodně, opatrně sníh setřeseme (ideálně koštětem směrem zdola nahoru).
  • Keře, které se rozjíždějí do stran, je dobré svázat ještě před zimou.

 

🏡 Poškození konstrukcí a staveb

Těžký sníh může způsobit komplikace i u zahradních staveb. Poškození konstrukcí skleníků vlivem těžkého sněhu je dle stavitelů mého skleníku častější (a nákladnější) než poničení skleníku kroupami. Proto se doporučuje na zimu podepřít konstrukci vzpěrami. Napadaný sníh je každopádně dobré ze skleníku průběžně ometat. Totéž platí o dalších zahradních stavbách jako jsou přístřešky a pergoly.

🍄 Problémy s trávníkem

Dlouho ležící sníh může vést ke vzniku sněžné plísně (Microdochium nivale), hlavně pokud:

  • byl trávník na podzim vysoký,
  • zůstalo na něm listí,
  • půda nebyla zcela promrzlá.

Co s tím?

  • Trávník na podzim posekáme, shrabeme spadané listí, případně povápníme.
  • Trávník zbytečně nepřikrýváme sněhem navíc. Spíš sníh přemístíme na záhony.
  • V zimě se snažíme po trávníku co nejméně chodit – pod udusaným sněhem, případně ledem trpí trávník i půda jako taková nedostatkem přístupu vzduchu.
  • Na jaře se trávník většinou sám zotaví, jen je potřeba ho nechat vyschnout, vyhrabat a provzdušnit.

 

🐭 Škody od zvěře a hlodavců

Pod sněhem se dobře pohybují hraboši a další hlodavci. Zároveň se sníh „zvedá“ kmenům stromků a zvěř se snáz dostane ke kůře.

Pokud máme na zahradě hlodavce:

  • Mladé stromky chráníme pletivem nebo chrániči kmínků.
  • U kmene sníh lehce odhrneme, aby kůra nebyla schovaná pod sněhem.

 

🧂 A na závěr varování: Pozor na posypovou sůl

Sníh z chodníků a cest, kde se solí, nikdy nehromadíme na záhonech ani u stromů. Sůl poškozuje půdu i kořeny a její účinky jsou dlouhodobé.

Obecně je proto nutné omezit používání chemické soli na plochách v kontaktu se zahradou – pro bezpečí raději volíme inertní posyp (písek, štěrk).

 

 

Rady a tipy pro Tvou zahradu v průběhu celého roku najdeš v Zahradnickém kalendáři.

Ten aktuální si můžeš objednat tady 😉 

 

Tak ať se daří Tvé zahradě i v zimě 🍀

Podobné články

Užitková zahrada, Jaro na zahradě, Zima na zahradě

18. 1. 2026

Okrasná zahrada

26. 4. 2025

Okrasná zahrada, Terasa a balkón, Užitková zahrada

22. 3. 2025